Výroba porcelánu

Základní surovinou pro výrobu porcelánu je kaolin. Největší ložiska v České republice se nacházejí v okolí Karlových Varů a patří k nejkvalitnějším v Evropě. Je to bílá hmota vznikající zvětráváním minerálu živce. Její chemické složení lze vyjádřit vzorcem Al2O3 - SiO2 - H2O. Kromě základní hmoty obsahuje kaolin ještě koloidní látky, které způsobují jeho dobrou tvárnost, jejich nadbytek má však za následek přílišné smršťování vytvarovaných předmětů v žáru. Hmota pro výrobu porcelánu obsahuje ještě jemně mletý nezvětraný živec a oxid křemičitý. Často se přimíchávají rozdrcené střepy z brakových výrobků. Základní suroviny se melou v kulových mlýnech a promísí se s vodou ve stejnorodou kaši. Kaše se nechává delší dobu odležet, pak se zbaví přebytečné vody a vzduchových bublinek.

Tvarování a vypalování

Tvarování potřebných předmětů ze základní suroviny se provádí na modelářském kruhu, lisováním, případně litím (ruční výroba) vodou zředěné hmoty do sádrových forem. Zformované výrobky se suší na vzduchu, začišťují (retušují) a pak se vypalují v peci při teplotě 900 °C (tzv. přežah). Vypálením se atomy hliníku, křemíku a kyslíku přeskupí a vytvoří nové vazby. Tak vzniká tvrdá látka pevná v tlaku, ale málo odolná proti nárazu. Pálením této hmoty (neglazované) na vysokou teplotu se pevnost a tvrdost zvyšuje, vzniká tzv. biskvit. Biskvit se bez další úpravy používá převážně k technickým účelům. Pro běžné použití se porcelánové předměty glazují - namáčení do glazurového mléka - řídké kaše stejného složení jako porcelánová hmota.

Glazura

Glazované výrobky se pak vysuší a vypalují při teplotě 1400 °C, po tomto výpalu (tzv. ostrém) se objem výrobku zmenšuje zhruba o 14%., dochází zde k velkému pnutí a proto se některé výrobky stírají i na vrchní části a pálí na sobě. Velmi choulostivé na křivost jsou zejména široké a otevřené tvary (např. některé čajové šálky apod.). Glazura se za vysoké teploty roztaví a vyplní póry v surovém materiálu. Vypálený předmět se nechává pomalu vychladnout aby nedošlo k popraskání glazury. Porcelánové předměty se zdobí nanášením suspenzí oxidů kovů, které po dalším vypálení dají žádaný barevný odstín. Vzhledem k několikerým výpalům (min. 4 výpaly u dekorovaného porcelánu) se řadí výroba porcelánu k energeticky nejnáročnějšímu odvětví.

Kamenina, porovina a hrnčířská hmota

Porcelánu podobné hmoty jsou kamenina, porovina a hrnčířská hmota. Kamenina slouží jako stavební materiál (obkladačky, kachle). Pórovina se užívá na levnější nádobí a na hygienická zařízení. Od porcelánu se liší jednak neprůsvitností (předměty vyrobené z porcelánu jsou průsvitné), jednak tím, že při jemném úderu nevydává zvonivý zvuk. Vyrábí se podobně jako porcelán, pálí se na nižší teploty a nároky na čistotu surovin jsou však mnohem menší.